Komunikace a emoce – jak souvisí s motivací?

Publikováno: 29. 1. 2022 | rubrika: O výchově

„Mluvím s tebou, posloucháš mě?“ „Kolikrát to mám opakovat?!“ „Děláš to přeci pro sebe!!“ „Jsi snad už dost velký, tak bys to měl vědět!“

Znáte tyto a podobné věty? Kdo ne. Možná jste je slýchávali i vy jako děti a možná se vám občas vkrádají do úst, když už začínáte být podráždění či zoufalí nad vaším potomkem. Právě komunikace a emoce jsou základní stavební kámen vztahů, výchovy i motivace.

A jak na správnou komunikaci ve vztazích?

První důležitý bod je být v klidu. Snažit se být co nejvýše na emocích, protože ty jsou nakažlivé. Určitě jste zažili okamžik, kdy jste byli v místnosti či jste hovořili s člověkem, který byl podrážděný. Jak jste se za chvíli cítili? Mohli jste pociťovat také podrážděnost, nebo začít mít až strach.

Pokud prožíváme emoce jako apatie, strach, hněv, nepřátelství, jsme zaměřeni negativně. V té chvíli se nám do ničeho nechce. Motivovat člověka, který se bojí, je nadlidský výkon. V tomto stavu jsme zaměřeni na svoje strachy, obavy a minulá selhání. Vidina úspěchu je pro nás téměř nedosažitelná. V emoci hněvu budeme mít spíše odpor ke všemu a vše půjde proti nám. Ani znuděnému člověku se do ničeho nechce. Bloumá bez cíle kolem, bez skutečného zájmu. Než tedy vymýšlet, jak někoho motivovat, je lepší mu zvednout náladu a dostat ho po emocích nahoru.

A jak někoho zvedneme na mysli? Jedině komunikací. Většinou se každý domnívá, že umí komunikovat a nemá s komunikací žádný problém. Pojďme se na to ale podívat z jiného pohledu.

Vnímejte

Pokud s někým mluvíte, musíte svou plnou pozornost věnovat přímo tomu člověku. Ne neumytému nádobí, vaření či jiným nedodělaným věcem, které zrovna řešíte VY. Druhý musí naopak plně vnímat vás. Nezačínejte komunikaci, pokud si nejste jisti, že je toto dodrženo.

Naučte se naslouchat

Dejte komunikaci prostor a poslouchejte, co vám chce dítě říci. Nemusíte ho hned poučovat a dávat cenné rady. Stačí ho jen vyslechnout a potvrdit. A právě potvrzení hraje velkou roli nejen v komunikaci, ale i v životě celkově. Pokud nejsme v komunikaci i životě potvrzováni, vzbuzuje to v nás pocit, že nejsme dost důležití, naše názory nikdo nebere, nikdo nás neposlouchá… Klesá nám tím sebejistota a tím i motivace.

Méně je někdy více

A to i v komunikaci. Proto pozor na pochopení řečeného. Pokud s někým mluvíme, musíme přizpůsobit slovní zásobu schopnostem druhého člověka, ale dát pozor i na množství komunikace, kterou je schopen přijmout. A jak to poznat? Nechte ho zopakovat to, co jste řekli. Někdy vás zarazí, že zopakuje pouze dvě, tři slova. Pokud druhou stranu zahlcujeme přemírou komunikace, začne dotyčný „vypínat“. Proto vždy dbejte na zpětnou vazbu. Pokud vám dítě neporozumělo, neznehodnocujte ho. Nemůže za to. Vy jste na něj akorát naložili víc, než uneslo. Komunikujte a vysvětlujte jednodušeji, názorněji. V momentě, kdy sami něčemu nerozumíme nebo něco nedokážeme pochopit, nás to dostává do špatného rozpoložení.

Zkuste si sami najít příklady ve vašem životě, kdy vás někdo neposlouchal, neodpověděl vám či nepotvrdil vaší komunikaci. Kdy na vás navalili plno informací, které jste nestíhali pochopit. Nebo dotyčný naopak přišel špatně naladěný. Co to udělalo s vámi? Chtělo se vám v tu chvíli do něčeho? Hádám, že vaše odpověď je ne. Tady vidíte přímou souvislost vlivu komunikace a emocí na motivaci. Vyvarujte se těchto základních chyb. Motivovat okolí bude pak snazší. Navíc, s úsměvem jde všechno líp. 😊

Chcete vědět více? ->>>