Chtít vědět víc je tou nejlepší přípravou na práci

Publikováno: 13. 9. 2018 | rubrika: Novinky

Jmenuji se Lucie Spáčilová a už patnáctým rokem vedu pobočku mezinárodní společnosti Performia, která pomáhá firmám budovat skvělé pracovní týmy.

Víme, že jsou mezi lidmi rozdíly v přístupu k práci a to má vliv na jejich výsledky i celkové fungování. Vzděláváme české firmy právě v této oblasti a také jim k tomu poskytujeme efektivní nástroje, pomáhá jim být ve výběrech a hodnocení zaměstnanců úspěšnějšími.

Mě osobně škola moc nebavila. Myslím, že někdy na druhém stupni základní školy jsem narazila na několik předmětů, kde jsem něco „prošvihla“, a už se můj zájem o vzdělávání obecně začal snižovat. Nakonec po těch dlouhých letech bylo složení závěrečné zkoušky spíše vysvobozením z něčeho, co mi nedávalo smysl. Práce, ať už jakákoli, byla vždy snesitelnější.

Pamatuji si, že jsem si opravdu chvíli myslela, že se už nikdy nebudu muset nic učit. Jakmile jsem ale narazila na práci, která mě opravdu zaujala a bavila mě, moje ochota se učit i s přirozenou zvědavostí byly zpět. Můžu říct, že těch pár let nezájmu jsem se jen tak plácala – pracovala jsem, ale byla to jen holá obživa a neustálé čekání na pátek.

Legrační je, že jsem se od doby, kdy jsem se začala věnovat personalistice, naučila neskutečně mnoho věcí. Pravidelná a intenzivní kvalifikace je součástí mé práce, ale ne proto, že musím, ale proto, že jednoduše chci.

Jsem ráda, že jsem celkem brzy našla něco, co mou ochotu se učit obnovilo. Znám ale nemálo lidí, kteří svou práci berou pouze jako zdroj financí a představa, že by se z vlastní iniciativy věnovali studiu, je pro ně naprosto nereálná. Občas jsou možná zaměstnavatelem přinuceni a celé to nějak protrpí, ale nezanechá to na nich žádný efekt.

Z toho celého jsem si odnesla důležitou informaci pro sebe i své děti. Škola by měla hlavně děti neodradit od jejich přirozeného zájmu a zvědavosti. To je totiž něco, co budou potřebovat v jakékoli práci, kterou následně budou vykonávat. Je jedno, jestli si to namíří na vysokou, nebo projdou učilištěm. Každý může být v jakémkoli oboru nebo konkrétní činnosti buď profík, dobrý, průměrný, nebo prostě někým, koho nikdo nepotřebuje.

V každé době existují populární povolání a často jsou spojena s obdivem veřejnosti. Být herečkou, zpěvačkou, manažerem nebo programátorem je dnes populární. Možná ještě více třeba YouTuberem nebo prodavačem iPhonů. Nedávno jsem si uvědomila, že popularitu různých povolání vytváří hodně média, ale také rodina. A často je to o tom, že povolání rodičů děti buďto přitahuje, nebo odpuzuje.

Rodiče také mají často nějakou utkvělou představu o tom, co by mělo jejich dítě studovat, případně jakou profesi by mělo zastávat, a bohužel bývá často tím hlavním důvodem, že se dobře uživí místo toho, aby zohledňovali to, co jejich dítě opravdu baví.

Když se dítě pro něco nadchne, naučí se snadno. Argument „uč se, budeš mít později díky tomu lepší výplatu“ je už dnes trochu neaktuální.

Zaměstnavatelé, tak jak je v Performii sledujeme, chápou, že jim ze školy nikdy nepřijde „hotový“ pracovník. Jsou připraveni své nováčky zaučovat, školit, protáhnout začátky, aby byli schopni opravdu nějakou práci v praxi vykonávat. A opět, i pro tyto zaměstnavatele je mnohem cennější ochota a zájem mladého pracovníka než sice dokončená škola, ale zároveň nezájem se cokoli dál učit.

Tip směrovaný do škol tedy je: Nezabijte v dětech jejich přirozenou zvědavost a ochotu se učit. Vysvětlujte jim účel toho, co se učí a k čemu jim to v praxi bude. Zodpovídejte všechny jejich dotazy a oceňte jejich zájem.

Tip do rodiny pak je: Vlastně stejný jako do školy. Ale navíc se zajímejte o to, co dítě baví, podporujte ho v tom a nabízejte různé alternativy, které by jeho obzor ještě rozšířily. Obdivujte otevřeně před dětmi dovednosti druhých, i když to nejsou ty nejpopulárnější profese.

Určitě jste byli rádi, že existuje tak šikovný automechanik nebo truhlář, protože vám vyřešil nemalý problém. Děti tak uvidí, že možností je mnohem víc. Přirozeně chtějí být užitečné a dělat něco smysluplného. A peníze? Na rovinu, víc si vydělá geniální truhlář než podprůměrný manažer. A navíc je to šťastný truhlář a frustrovaný manažer. Asi se shodneme, že chceme šťastné děti, které se o sebe dokáží postarat. A to je to nejdůležitější.

Lucie Spáčilová

výkonná ředitelka společnosti PERFORMIA, spol. s r.o. a matka jednoho současného a jednoho budoucího žáčka (nebo spíše žačky)