Recept na motivaci

Publikováno: 8. 10. 2018 | rubrika: O výchově

Na motivaci nejsou žádné pilulky a ani nejde mávnout čarovným proutkem a udělat čáry máry fuk, ať je moje dítě motivované.

Bohužel ani dlouhodobě nefungují odměny, zákazy či tresty.

Motivace hodně úzce souvisí s výchovou a přístupem nás rodičů, lektorů a všech, kdo nějak dítě na cestě životem ovlivňuje. Nejvíce času tráví ale naše děti s námi, rodiči.

Proto je to hlavně o nás, a o tom, jaký zvolíme přístup. Pár základních pravidel, kterými je potřeba se řídit.

1. Změňte svůj postoj

Již od malička nás děti kopírují, a aniž bychom si to uvědomovali, přebírají naše názory, postoje, zlozvyky, emoce a přístup k životu.

To je důležité si uvědomit.

Když já sám nemám od života žádné očekávání, za ničím nejdu, život mě nudí, jak mohu chtít jiný přístup od svého dítěte?

2. Zajistěte zlepšení

Aby byl člověk motivovaný, musí mít v dané oblasti výsledky anebo nějaký posun. Jestliže tam posun ani výsledky i přes snahu nepřicházejí, způsobuje to demotivaci.

Proto je důležité ve všem zaznamenávat a potvrzovat i nejmenší zlepšení.

Pokud se zlepšení nedostavuje, je potřeba zjistit v čem je problém a tam pomoci a zajistit co nejdříve nápravu.

3. Dávejte pozornost na pozitiva

Důležité je dobře směrovat pozornost. Máme tři druhy pozornosti.

Pozitivní, to znamená, že dáváme pozornost na dobré věci.

Negativní, příliš se soustředíme na to, co není dobře.

A nejhorší z nich je ignorace. Není tam vůbec žádná pozornost. Když vaši práci či snahu někdo ignoruje, nemáte dál zájem na tom pracovat. To samé nastane, když máte něco dobře uděláno, ale vy dostanete jen upozornění na to, co není úplně v pořádku.

Opět nastane demotivace, a proto je vždy potřeba hledat pozitiva co je dobře a co dítě zvládá a umí.

4. Naučte ho zvládat problémy a překonávat překážky

Člověk v životě musí překonávat překážky. A je potřeba, aby se je dítě učilo překonávat již od malička. Když člověk v životě zvládne překonat překážku či problém sám, získá větší sebejistotu do dalšího života a i další chuť a motivaci tyto překážky zvládat a překonávat. Člověk vyroste jako osobnost a stoupne mu sebejistota.

5. Dávejte dítěti reálné cíle

Reálné cíle. Občas se nám v životě stane, že někdo má na nás přehnané nároky a očekávání. Jestliže na mě někdo moc tlačí a chce po mě více, než jsem v této chvíli schopen zvládat, opět to způsobí úplný opak. Místo motivace přijde demotivace. Na druhé straně, jestliže nemáme žádná očekávání, děti si přijdou neschopné a k ničemu. Dostanou pocit, že nic nezvládnou.

A proto dávejte dětem vždy reálné cíle pro ně a mějte reálná očekávání.

6. Mějte emoce pod kontrolou

Motivace souvisí přímo s emocí, jakou prožívám. Když zažívám apatii, strach, hněv, nenávist, nudu, tak se mi do ničeho nechce, nemám chuť ani sílu se do ničeho pouštět. Když naopak zažívám emoci jako zájem, nadšení… nic pro nás nebývá problém a ani motivovat k něčemu nás není složité.

Jelikož jsou emoce nakažlivé, je potřeba, abychom byli emočně vysoko my, a pak tam drželi i děti.

7. Neopravujte, nesekýrujte a jinak nesnižujte své dítě

Neustálé opravování a upozorňování na nedostatky, tak to tedy ne!

„Ještě se zlepši. Toto přepiš. Oprav to. Tady to písmeno ti letí na druhou stranu. Jak jsi to přečetl? …“

STOP. Musíme se zaměřit na to, co jde dítěti dobře a dělá dobře. Pokud ho již musíme opravit, snažte se to dělat pozitivním směrem. Vždy potvrďte, co dělá dobře, pak ho upozorněte na nedostatek a opět skončete tím dobrým. I když se stane, že má v diktátě 8 chyb a 30 pravopisných jevů je dobře. Pochvalte ho za ty správné zdůvodnění, chyby si vysvětlíte a celkově je více věcí správných než špatných.

8. Dejte dítěti oblast zodpovědnosti

Předejte dítěti oblast zodpovědnosti. Předejte mu povinnosti, které budou jen jeho, a bude za ně zodpovídat. Pak již do nich nezasahujte. Naučte ho nést následky za nesplnění povinností a úkolů.

Možná, že to bude občas trochu bolet, ale to k tomu patří.

Jestliže budete neustále za dítě přebírat zodpovědnost a stěžovat si, že je nezodpovědné, odpovědnosti ho takto nenaučíte a ono nebude mít motivaci a hnací motor. Proč by jí mělo mít? Rodiče to zařídí a ono nemusím.

9. Zbytečně nestopujte

Již odmala se tvoří přístup dítěte k novým aktivitám a děti objevují kolem sebe svět. Osahávají, prohlíží, ochutnávají…prostě jsou všude a u všeho.

Při výchově je hodně důležité zabezpečit dítěti bezpečné prostředí, aby se nám nezranilo, a my se musíme obrnit velkou dávkou trpělivosti. Jestliže toto nezabezpečíme, tak se již v brzké době při výchově dítě zabrzdí. A to tím, že ho stopujeme. „Sem nechoď. Na to nešahej. Stůj. Mlč. Na to se neptej. To jsem ti řekl několikrát.“ A čím více dokážeme dítě při výchově stopovat, tím více v něm zabíjíme motivaci objevovat svět. Některé děti takto dokážeme ubít až do apatie.

10. Zvyšujte jeho jistotu

Získání jistoty. Když je člověk v nějaké oblasti nejistý, neví, zda to, co dělá je správné, tápe v tom. Je potřeba začít zvyšovat jeho jistotu a sebedůvěru.

Tím jak si začne věřit, tak ruku v ruce s jistotou bude získávat i motivaci k tomu se více dozvědět.

Nechte ho pomáhat. Když dítě necháte pomáhat, narůstá mu energie, kterou má. Jestliže dítě straníme od domácích povinností a pomoci, energie mu ubývá a tím i motivace.

Zaujal vás článek a chtěli byste se dozvědět o motivaci více? Přihlaste se na seminář „A nejen o učení…“!